Náš mozek....

23.03.2021

Nejsložitější věc ve vesmíru

Lidský mozek má 100 miliard neuronů a každý neuron je spojen s deseti tisíci dalších neuronů. Takže to, co sedí na vašich ramenou, je nejsložitější objekt v poznaném vesmíru.
Známe jeho anatomii, víme jak zhruba funguje, přesto v něm mnoho zůstává pro nás hádankou. Mozek je permanentně v přestavbě, neustále se do něj zapisuje okolní realita a ta ovlivňuje to, jak funguje naše tělo, co cítíme, jak se chováme.


Tři fáze vývoje mozku

Paul Donald MacLean (1. května 1913 - 26. prosince 2007) byl americký lékař a neurovědec, který významnou měrou přispěl v oblasti fyziologie, psychiatrie a výzkumu mozku prostřednictvím své práce na lékařské fakultě Yale Medical School a Národním institutu duševního zdraví.

V roce 1960 americký neurovědec Paul MacLean formuloval model tzv. trojjedinného mozku, který rozděluje mozek na tři rozdílné části. Tento model naznačuje, že mozek je organizován v hierarchii, která vychází z jednotlivých vývojových fází mozku. Tyto tři části jsou:

1. Plazí nebo primární mozek (mozkový kmen)

2. Savčí nebo emociální mozek (limbický systém)

3. Lidský mozek (neokortex)

Jednotlivé části se vyvíjely postupně evolucí. Mozkový kmen se vyvinul jako první a odpovídá za naše primární - instinktivní reakce. Nad mozkový kmen se vyvinul limbický systém, který ovládá naše emoce. Poslední vývojově nejmladší částí je neokortex, který je odpovědný za naše racionální myšlení.

Při různých aktivitách nebo situacích se aktivují různé části mozku. Když jsme v nebezpečí a musíme jednat rychle, abychom si zachránili život, tak se aktivuje plazí mozek a připraví tělo na reakci útok/útěk vyplavením stresových hormonů. Pokud sledujeme v televizi šokující zprávy nebo se k nám dostane nepříznivá informace, je stimulován limbický systém a uvolní druh chemických látek, který vytvoří v těle emoce. A konečně pokud řešíme úkoly, děláme rozhodnutí a nebo argumentujeme je aktivní neokortex bez zapojení dalších částí.

Moderní zobrazovací techniky, jako je magnetická rezonance, umožnily zkoumat, jak se chovají různé části mozku během různých zkušeností. Ukázalo se, že procesy, které v mozku probíhají, jsou velmi komplexní. Přesto koncept trojjediného mozku Paula MacLeana nám přes určité zjednodušení dokáže popsat, jak se mozek chová a jak to ovlivňuje naše pocity, myšlenky a chování.

Plazí nebo primární mozek

Plazí mozek se nachází v zadní a dolní části mozku, která se nazývá mozkový kmen. Správné fungování této oblasti nám pomáhá detekovat a reagovat na nebezpečí. U plazů tato mozková struktura dominuje jejich chování jako je agrese, dominance, teritorialita a rituální námluvy. U lidí plazí mozek zahrnuje ochranu sebe, rodiny, majetku, fyzickou a sociální komunikaci, jako je podání ruky, pokývání hlavou nebo poklona. Na úplně základní úrovni nám mozkový kmen umožňuje rozeznávat známé věci od neznámých. Známe jsou většinou považovány za bezpečné a žádoucí, zatímco neznámé jsou považovány za podezřelé do té doby, dokud si je nezařadíme do kontextu, ve kterém se objevují.

Savčí nebo emociální mozek

Tato část mozku se také nazývá limbický systém. Obsahuje amygdalu a hypothalamus a její hlavní funkcí jsou emoce a učení. Rozvíjí se velice brzy po narození a reguluje motivaci a emoce spojené s krmením, rozmnožováním a navazováním vztahů. Limbický systém všechny vjemy označuje buď jako žádoucí (potěšení) a nebo jako nežádoucí (bolest/stres). Zajímavé je, že tato část mozku nedokáže pracovat s představou času a nedokáže aplikovat logiku. Minulost, přítomnost a budoucnost jsou pro emociální mozek to samé. To může vysvětlovat, proč vás váš pes vítá, jako kdyby jste byli pryč 30 let, i když jste odešli jen na 30 minut. A také to vysvětluje, proč traumatizovaní lidé jsou jakoby uvízlí v čase. Neuronové spoje v emociálním mozku jsou pod vlivem ranného stresu stále spojené a aktivují se stejně jako před 50ti lety, kdy k traumatu došlo. Uvíznutí v limbickém mozku je problematické, protože to není místo, kde by se mělo něco dlouhodobě uchovávat. Následkem tohoto stavu je, že mozek je přetížen, a aby zachoval přirozené funkce spojené s emociálním fungováním, musí pracovat déle a tvrději, což vede k rozvoji symptomů spojených s traumatickým stresem.


Lidský mozek

Mozkový neokortex je přední část mozku jedinečná primátům a je ještě více rozvinutá u lidí a je odpovědná za věci, které nás odlišují od zvířat jako logika, uvažování, analýza a řešení problémů, řeč, porozumění, vytváření významů, síla vůle a moudrost. Co se týká řešení traumatu, je potřeba přesunout nebo propojit emočně nabitý obsah z limbického systému do neokortexu, který má větší kapacitu k dlouhodobému uchování obsahu. Metaforicky řečeno během řešení traumatu se musí otevřít spojovací cesty mezi dvěma mozky, aby došlo k přenosu obsahu. Dokud k tomu nedojde, tak neokortex pro vyléčení traumatu se svými kognitivními funkcemi nic nedokáže udělat. Dobře to může ilustrovat snaha někomu, kdo je v těžké krizi, pomoci mu jeho stav rozmluvit prostřednictvím argumentů. Jedna ze známých psychoterapeutických metod - kognitivně behaviorální terapie, která se snaží působit na prefrontální oblasti mozku (logika, uvažování, představa času) není v řešení traumatu účinná.
Původní trauma, které zajišťuje přežití (ať už skutečné nebo domnělé), totiž vzniká v limbickém systému (útok, útěk, zamrznutí) a během tohoto stavu je prefrontální kortex "vypnutý". Což dává perfektní smysl - když na vás útočí tygr, nemá smysl nad něčím přemýšlet. Člověku v krizi nebo intezivní emoční nouzi tak nepomůže žádný argument.

Tři mozky v harmonii

Pro optimální duševní i tělesné zdraví je tedy nutné, aby všechny tři mozky pracovali společně v harmonii. K dosažení tohoto stavu nepotřebujete tým expertů, aby vám mozek seřídili. Teď se zastavte a zkuste se pomalu a zhluboka nadýchnout. Skvělé! Během pomalého a hlubokého nádechu se všechny tři mozky propojují. Hluboké dýchání tak může být považováno za celostní intervenci do mozku.

zdroj: https://www.superionherbs.cz/clovek-ma-tri-mozky/